Reportáže ze Tmy

V této sekci jsou umístěny autentické reportáže absolventů pobytů ve tmě.

Pokud máš chuť napsat reportáž ze svého pobytu ve tmě a umístit ji do této sekce, zašli mi napsaný text v elektronické podobě na e-mail, do předmětu mailu prosím napiš heslo: REPORTÁŽ:

Keď sa z tmy uteká ako splašený kôň
a pre tých ktorí hľadajú v živote dokonalosť

Nemá veľmi zmysel zážitky z tmy nejako do detailov rozpisovať Zážitky sa asi budú veľmi podobať tomu čo si prečítate v hocktorej knihe ,či web stránke s duchovnou a podobnou tématikou, alebo sa opísať ani nedajú. Princíp tmy vlastne spočíva viac v jinovom vnímaní reality, ktorý funguje na príncípe prežívania. A preto je to neopakovateľný zážitok. Je až neuveriteľné, že všetky duchovné princípy, ktoré čítame a študujeme formou kníh nosíme stále svojom vnútri všetci do jedného.

Na to ,aby človek prežil dokonalosť, nemusí byť vlastne vôbec dokonalý, pretože dokonalosť spočíva v našom prijatí vlastnej nedokonalosti, a v naších chybách.Pred tým ,keď som šla do tmy, som písala pre kamarátku malý odkaz o tom , aké je dôležité si občas uvedomiť, podstatu vlastných cieľov, či malých alebo veľkých( v skutočnosti som to napísala sama sebe). Cieľ môže byť ozaj nádherný v akejkoľvek forme, ale dôležité je z akého prameňa vyviera. Pretože ,ak sa človek zamyslí, zistí že veľa cieľov pramení z neprijatia určitej vlastnej štruktúry. O duchovno, rôzne cvičenia takéhoto charakteru sa zaujímam dlho, ale k ničomu som sa nevedela dopracovať, pretože sa stali útekom z každodennej reality, ktorá mi prišla nedokonalá, ťažká , povrchná a pretože skutočná podstata toho prečo ma tieto veci zaujímali a prečo som po nich pásla boli, že som sa chcela zmeniť, lebo som nevedela zniesť pocit, že som taká aká som a pretože som hľadala dokonalosť. Takže základ bol špatne. A vďaka tme som pochopila, že dokonalosť hľadať netreba, je stále tu.Keď som sa v tme rozpustila na milión drobných čiastočiek, a pochopila ,že ak len jeden kúsok samej seba odsuniem nabok, lebo preto a preto nedôjde k celistvosti. A toto je tá celistvosť – prijatie každého kúsočka seba, aj toho najnedokonalejšiejo, nezrelého a špatného. A že naša Zem je ten istý organizmus ako my sami, len tých milión čiastočiek sme my všetci ľudia aj tí nezrelí, aj tí dokonalí aj tí najhorší,najmateriálnejší, najegoistickejší ,všetci a všetko na našej Zemi – sme jedno. A vôbec sa netreba plašiť, cvičiť až do úmoru ,aby človek dokonalosť zažil, a plašil sa do cieľa. Lebo cieľ vôbec nieje taký podstatný ako sa zdá.A aj keď práca na sebe samom je akokoľvek dôležitá, nie je o nič dôležitejšia ako obyčajný každodenný život.

Když jsem byl v Temnotě, hodně jsem s Ondrou mluvil, ačkoli jsem si původně předsevzal, že nebudu ani mluvit, ani nic poslouchat. Zarazila mě totiž zmínka na jeho Webu, že k vybavení temné komnaty patří i přehrávač CD a MP3. Temnota rozbila obě tyto moje očekávání, spolu se spoustou dalších. To, co mě hodně pomohlo, byly právě osobní rozhovory a poslouchání hudby a textů od Tvůrců křídel, které mě popostrčily k obrovskému vnitřnímu posunu.

Něco se po Temnotě vytratilo, ale hodně důležitého zůstalo. To nejhodnotnější je, že v denodenním životě se neztrácím v obviňování ostatních, ale každou situaci, které mě vnitřně rozvibruje, okamžitě, nebo jen s relativně malým zpožděním obracím směrem k sobě a hledám potenciál, který se v ní skrývá. Dá se tedy, jinými slovy, říci, že se mi daří udržet "pozici pozorovatele".

A teď trochu k vlastnímu průběhu. Před Temnotou, když jsem už na ní byl přihlášený, jsem absolvoval v Lažanech závěrečnou část tréninku Rodinných konstelací. Při tomto tréninku se hodně dělo a hodně se měnil fokus mého žhavého tématu. Den před koncem to najednou přišlo - Smrt. Jakmile se toto téma ten den objevilo na scéně, hned jsem věděl, že to je ono. Ačkoli jsem očekával setkání se Smrtí v Temnotě, událo se nakonec při mé konstelaci. Proto jsem do Temnoty přijížděl s radostným očekáváním a prost strachu.

Na začátku na mě přišla neuvěřitelná únava, kdy jsem byl schopen jen ležet a oddychovat. Tak to šlo zhruba první 2 dny. V tu dobu jsem také zůstal v tichosti a nepouštěl si žádnou hudbu, ani texty. Rozhovory s Ondrou také v té době byly relativně krátké.

Po odeznění únavy jsem se začal pomalu nořit hlouběji a hlouběji. V té době jsem si také poprvé pustil texty: "Prvotní zdroj - Přenosy" a "Ctnosti srdce". Ačkoli má hlava spoustě věcí nerozuměla, cítil jsem, že je v nich něco důležitého a hlubokého, proč je mám poslouchat. Poté přišel veliký průlom. Třetí, nebo čtvrtou noc jsem se najednou vzbudil ze snu s hlubokým pochopením poselství, skrytého v textu. A tehdy jsem se "Probudil".

Další dny jsme s Ondrou hovořili více a bylo skvělé, že jsme našli společnou řeč v konstelační terminologii. Tak jsem byl schopen pochopit spoustu důležitých informací, které mi byl schopen a ochoten předat. Každý z těchto rozhovorů mě pak při následném osamocení dovedl hlouběji, až jsem, ke konci svého desetidenního pobytu, byl v přímém spojení s vědomím duše. Rozkryl se mi tak úžasný vhled do celého mého rodinného systému a souvislostí, které jsem v něm dříve jen obtížně nacházel.

Zásadně se změnilo mé vnímání vztahů s lidmi, penězi a majetkem obecně.

Když jsem se po ukončení svého pobytu v Temnotě vrátil do každodenního života, působil jsem na spoustu lidí hodně jinak. Cítil jsem obrovský tah k tomu, začít narovnávat svoje vztahy k blízkým lidem. To, co bych dříve spíše neudělal, nebo odkládal a třeba nakonec udělal se skřípěním zubů, to jsem po Temnotě byl schopen udělat s velikým nadšením a chutí. Tak se mi, během velmi krátké doby a s největší lehkostí podařilo narovnat vztahy v mém blízkém okolí.

Co bylo zajímavé, že v několika případech jsem vztah s hlubokou upřímností a díky ukončil - abych ho potom (ke svému překvapení) znovu navázal. To ale už bylo na zcela jiné energetické a kvalitativní úrovni. Mimo osobního vztahu s blízkým člověkem to byl i můj vztah k majetku. Nejprve jsem měl silný impulz se všeho majetku zbavit. Když jsem tento impulz následoval a podniknul první rozhodné kroky, došlo k přerušení nepřirozených energetických vazeb. Pak jsem najednou cítil, jak ke mně tento majetek znovu přichází, jakoby očištěn. Tak si teď hojnost najednou užívám s nepoznanou radostí, lehkostí a přirozeností.

Po setkání se Smrtí a Temnotou jsem pochopil význam slova Hřích. Cítím, že:

"Hříchem je, strávit třeba jen jedinou hodinu činností, která nevychází z mého středu."

Jedno z dalších poznání, které ke mně přišlo v Temnotě by se dalo přepsat asi takto:

"Jakákoli činnost, přinášející časově omezené uspokojení, se nakonec promění ve zklamání. Jedině tehdy, když se spojíme se svým vlastním středem, když nás prolne energie tryskající z tohoto centra do té míry, že se staneme touto energií, pak teprve zažijeme skutečnou a nikdy nekončící blaženost."

S Láskou,

Pavel

Zahájení pobytu:
Do temnoty mě přivedl pocit, niterný pocit ve mě někde v břiše a hrudníku. Je to radost, obyčejná jakoby dětská radost a má mysl neví, proč jsem uvnitř tak radostná. Další věc, co mě přivádí, je úžas, jak fascinující je černočerná tma a samozřejmě jsem zvědavá, co se může dít, když je někdo v naprosté tmě po delší dobu. Nic neočekávám, ještě teď tomu pořád nevěřím, že jsem zde a za chvíli zhasnu. Cítím mystickou smrt. A možná mě sem přivedli mí předci. Tak se uvidí!!

Ukončení pobytu:
Stejný pocit, který mě sem přivedl, tak mě opět propouští - pocit niterné radosti někde uvnitř nebo okolo, snad všude kolem. Tak jako dítě na sebe beru různé podoby, abych na sebe poté s lehkostí zapomněla a abych si pak na sebe zase vzpomněla. Je to hra, vesmírná, plná lásky, dobrodružství a hlubokého poznání, které ke mně přišlo. Vzpomněla jsem si, je to tak radostný pocit, že se vůbec nedivím této velkolepé hře Prvotního Zdroje. Jsem zaplavována vesmírnou bezbřehou láskou, sycena sama sebou, dýchám sama sebe a dýchám ve všem a všech zároveň. Při nástupu pobytu bych napsala: šíří se to, prostupuje to ... dnes mohu napsat: šířím se, prostupuji vše... Vím, že na začátku si musel na mě někdo vzpomenout, a ten někdo jsem JÁ! Ve tmě není vůbec tma! Pomněnka.

Zahájení pobytu:
Jsem tady! Mám radost, jsem zvědavá, co bude, jaké to bude. Je to experiment, dobrodružství, cesta za hranice dosavadní představivosti - to je ono! Je to cesta za HRANICE... Jsem jí otevřená, vlastně už po ní jdu. Děkuji za tu možnost. Je ve mně.

Ukončení pobytu:
Hranice jsou uvnitř. Sama jsem si je vytvořila a sama je rozpouštím. Představy nahrazuje Inteligence, jde svou cestou, která je vlastně mou cestou, originální, neopakovatelnou. Prostupuje mě inteligence Pokory. Žehnám sama sobě, zažehnutá sama v sobě, vycházím ven. Vděčná Jindřiška.

Zahájení pobytu:
Opět jsem zde. Od ukončení prvního pobytu uběhlo 10 týdnů. V každodenním obyčejném životě mě velmi naplňovalo, když jsem uměla použít něco z toho, co jsem se naučila v temnotě. Cítím, že je to tak potřebné, ačkoliv se mi zpočátku po návratu z temnoty zdálo, že ty dva světy jsou si vzdálené. Temnota-meditace prorůstá životem mých zkušeností a prožitků, mění můj způsob vnímání, dávají mu nové rozměry. Proto jsem tady znovu.

Ukončení pobytu:
Všechno je nové, od samého počátku pobytu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po zhasnutí zjistila, že způsob práce z 1. pobytu musím s vděčností odložit a hledat jiný! Hned se objevila lehkost, až jsem jí zpočátku nemohla uvěřit. Ale funguje! Stačí si uvědomovat. Pořád jsem toužila objevit Stvořitele, jak ke mně mluví, kde je, atp. Je za vším, za mými pocity, myšlenkami, skutečnostmi, které mě obklopují a i ve snech. Stačí si toho všimnout. Ve světelném těle jsem začala objevovat nezměrný vnitřní svět. Stejně skutečný jako ten hmotný. Kéž mohu pokorně projevovat toto vnitřní světlo navenek. Budu cvičit pohled jednoty, harmonie a celistvosti. Světlo Srdce

Zahájení pobytu:
V momentě, kdy jsem se rozhodla jít do temnoty, jsem se vnitřně uklidnila, cítila jsem se nějakým způsobem naplněna a radostná. Odrazilo se to ve vnějším světě, cesta se mi krásně otevřela. To znamená, že teď je ten správný čas. Ano vnitřně cítím, že vyjdu odsud nějaká změněná či přetavená... A možná už taková jsem a teď si to zbývá ještě pouze uvědomit. Očekávání? Žádná nejsou, vím jen jedno. Je to cesta sama k sobě. Ráno jsem si vytáhla kartu z Osho-zen tarotů - ODVAHA. V tu chvíli jsem si uvědomila, kolik síly člověk musí vynaložit, aby sestoupil do svých vnitřních vesmírů. Cítím velkou vděčnost .... slova nestačí.

Ukončení pobytu:
Netušila jsem, že cesta sama k sobě je totéž jako cesta k Bohu. Objevila jsem ho, nechala jsem se jím celá prostoupit a nyní skrze mé vnitřní vesmíry se šíří dál do jiných vesmírů. Bůh vám všem žehnej, Boženka

Zahájení pobytu:
Poslední týden před temnotou jsem zažívala hodně depresivní stavy, uvědomovala jsem si, že mě nebaví žít takový život, jaký vedu. Připadal mi prázdný, na mysl mi přicházela sebevražda. Něco uvnitř mi říkalo, že by to chtělo změnu. Včera, když jsem si uvědomila, že už budu v temnotě, tak mě přepadl strach, hodně velký. Dokonce jsem si říkala, že jsem se ani neměla přihlašovat. Pozorovala jsem na sobě velkou nervozitu, trochu tam bylo i že zažiji něco nového. V autobuse jsem se uklidnila, zpívala jsem si mantru. Tak a teď jsem tady, brzo zhasnu a pak děj se vůle boží.

Ukončení pobytu:
Já vůbec nenacházím slova, v srdci obrovská vděčnost. Děkuji Sluníčko

Zahájení pobytu:
Měla jsem nastoupit zítra, něco ve mně mě však požádalo již o dnešní večer... Pocitů ve mně se odehrává hodně. Tolik se toho teď děje. Byl to pro mne intenzivní půlrok a mnoho se toho událo uvnitř mne i venku v hmotném světě. Co přijde a co očekávám? Uvidím... Přeji si zkusit být víc sama se sebou.

Ukončení pobytu:
Vše je neustále se opakující proces. S vděčností děkuji, že jsem toho mohla být účastna, že jsem mohla nahlédnout hlouběji do svého nitra... Kéž "ctnosti srdce" mne prostoupí úplně celou. Děkuji Míša

Toto místo je vskutku určeno pro sebepoznání a přeměnu. Tma je tavící síla, černá milenka a já jsem se zamiloval... Týden je u konce a já jsem ještě neroztavil vše. Odjíždím s novým poznáním, které však bude následnou tavící silou pokračujícího procesu. Loučení s pokorou a vděčností ... Pavel